Když už našinci putují do Jihoafrické republiky, pak se dá oprávněně předpokládat, že tam většinou míří s nějakou cestovní kanceláří do velkého města nebo na safari. Protože to jsou záležitosti, které se cestovním kancelářím nejsnáze zajišťují, na které nejspíše nalákají lidi a připraví tam pro ně i nějaký program. A lidé také v takovém případě, tedy u dost exotických zemí, sázejí spíše na organizované zájezdy, protože neví, co je v takových zemích čeká. A jistota je pro ně jistota.

Ale věřte mi, že dostat se do Jižní Afriky neznamená vůbec potřebu platit někomu za organizovaný zájezd. Člověk se tam hravě dostane i sám, cestou ho nečeká nic horšího, než by ho čekalo třeba při letech po Evropě. Ale na místě je pak u neorganizovaných pobytů lepší vsadit právě na to, co cestovní kanceláře nenabízejí.

Safari totiž bývají hodně drahá záležitost, která je dobrá pouze pro ty, kdo chtějí vidět exotická zvířata skutečně v jejich přirozeném prostředí, a ne někde v ZOO. A pobyty ve velkých městech jsou skutečně lepší se zkušenými průvodci, protože jsou zde kromě dobrých městských částí i ty problematické, ba i vysloveně nebezpečné. Což mohu potvrdit, protože jsem tam byl už dvakrát přepaden, když jsem došel tam, kam jsem neměl.

Podle mě je daleko dokonalejším zážitkem navštěvovat tamní malá města nebo vesnice. A co tam?

Například v King William’s Townu byste si určitě měli projít jeho lepší část. Ta je architektonicky krásná a příjemná. A vůbec si v ní neuvědomíte, že hned pod kopcem za řekou je chudinská čtvrť, která rozhodně nemá dobrou bezpečnostní pověst a o kráse se tam také nedá mluvit.

V George se dají navštívit třeba hned dvě muzea, historické i technické.

V Oudtshoornu mají muzeum peří, ovšem ne to cimrmanovské, nýbrž to související s chovem pštrosů.

A podobně.

A co byste měli na tamním maloměstě určitě poznat? Hlavně lidi. Ti jsou natolik rozmanití a současně milí, že mi stojí za to se za nimi tu dálku každoročně vracet.