Kultura mobilů


Podle toho, jaký má kdo přístroj, tak se dá usoudit jaký je to člověk. Nevím, zda je toto tvrzení pravdivé, ale je fakt, že se se dá minimálně částečně uhodnout, kdo je majitelem přístroje. Určitě si neřeknete o někom, že je chudák, když má mobil za třicet mega. A zase o nikom, že je dobře situovaný, když v ruce třímá krabičku z bazaru za dvě stovky. Alespoň mladí to tak rozlišují. A hodně krát mají pravdu. Trefí se. Já nejsem z těch, kdo pozná na dálku, jaký má kdo aparát a hned ho také podle toho ošacuje. Za takového odborníka se skutečně nepovažuji a abych řekl pravdu, ani jím být nechci. Můj mobil mi slouží k volání, když něco potřebuji a jinak leží někde pohozený.

mobilní telefon

Mnohdy se ani neobtěžuji k němu jít, když někdo telefonuje. Beru si ho až na cesty, protože tam mám spoustu knih, které občas čtu. Například v čekárně u lékaře je to naprosto vynikající. Lidé však mají krabičky na hraní, koukají do nich na filmy, což já jaksi nechápu. Už tak je to malé, a ještě do toho koukat na film. Vždyť nejde nic pořádně rozeznat. Ovšem je pravda, že jako zvuková kulisa je to dobrá věcička. Vedle filmů v mobilu jsou tu pak všelijaké hry a zlé jazyky hovoří, že jsou herní mocnosti spojeni s výrobci telefonů. Je to možné, a dokonce se tomu dá věřit.

mobilní telefon

Nějaká spolupráce tam určitě je. Další věc, k čemu lze mobil použít je poslech hudby. Kdo by neměl ve svém přístroji nějako u nahranou. I já tam mám pár CD, ale to jen proto, že nechci poslouchat žádná rádia ve kterých je spousta reklam, které nemám vůbec nějak moc v lásce. To jsou ty zábavné aspekty mobilu, lze jej však využít i pracovně to třeba kalendářem nebo sledovačem úkolů. Vynikající je kalendář, který umí upozornit na nějakou činnost. Pamatuje si i narozeniny příbuzných a známých, což je naprosto fenomenální. Proto je mobil kamarád a dobrý pomocník i rádce, ale špatný pán. 

Category:

Tags:

0 komentářů: „Kultura mobilů“