Když se řekne vzdělání, tak co vy si pod tím představíte? Mnoho lidí si představí školu. A dozvěděla jsem se, že mnoho lidí si představí přímo základní školu, a to hlavně, když tam nastupují jejich děti. Nikdy si prý nevybaví ihned to, když šli oni sami do první třídy, tohle ani nevadí, protože každý člověk má jiné preference. Třeba někdo zapomíná, já také patřím k těm lidem, kteří opravdu hodně zapomínají. Ale to, že jsem šla do první třídy, tak na to nikdy nezapomenu. Pamatuji si téměř na všechno. Proto jsem si řekla, že je nejlepší, když lidé si třeba udělají takovou knihu vzpomínek.

Můj syn tohle má taky, když nastupoval do školky. Předškolního vzdělávání. Tak jsem udělala takovou opravdu velikou knihu, tedy já jsem jí neudělala. Nevyrobila jsem ji. Já jsem si ji koupila, stála necelé tři stovky. Byla jsem za to ráda, měla to opravdu hodně stran. Kniha byla z takového tvrdého papíru, takže jsem tam potom lepila fotky, které jsem pořídila ve školce. Anebo už jsem také zachycovala synovo dětství. Potom, když se syn šel už do první třídy, tak jsem samozřejmě také dělala několik fotek. Nyní, když už je ve druhé třídě, tak syn má opravdu plné album krásných fotek a vzpomínek. Myslím si, že až bude dospělý, tak bude určitě nadšený a bude rád, že se mu takovéto vzpomínky udělala.

I dnes tak dvakrát ročně si prohlížíme fotografie a syn je vždycky rád, protože on na některé fotografie vždycky zapomene. A těším se, až můj syn třeba potom půjde na střední školu nebo také na učební obor. Mně je to úplně jedno. Jenom si přeji, aby někam šel po základní škole, protože znám některé lidi, kteří vychodí pouze jenom základní školu, což je povinné a potom jdou někam pracovat. Já osobně bych se s tím asi nesmířila, kdyby syn šel po základní škole pracovat. Toužím, aby měl výuční list nebo maturitu. Samozřejmě, že nejraději bych byla spokojená s maturitou, ale když nebude chtít, tak já ho do toho nutit nebudu. Také vám doporučuji, abyste své děti nikdy do ničeho nenutili. Je to špatné a myslím si, že to nemá ani cenu.